Pryč jsou doby, kdy jsme domů nosili poznámky a rodiče nám ještě naložili. Nyní při takové situaci většinou rodiče vtrhnou do školy a napadají učitele za to, že se nechová vhodně ke svým žákům, že je neumí dostatečně zaujmout a neumí si vybudovat dostatečný respekt. Co na tom, že děti jsou nezvedené, rozmazlené a nemají slušné vychování. Jsou to přeci jen děti a rodiče se stále dokola utvrzují v tom, že právě jejich andílek by neudělal nic, co by mohlo být natolik závažné, že by to stálo za poznámku či dokonce trest.

V loňském roce proběhl médii případ, kdy učitelka svého neposlušného žáka potrestala tím, že mu dala padesátkrát napsat větu o tom, jak se má v hodině správně chovat. I přes to, že rodiče a celá rodina potrestaného žáka chtěla vyvolat kolem této situace značný humbuk, čtenáři článků na toto téma byli jednoznačně na straně učitelky a výsledky ankety vztahující se právě k případu ukázaly, že rodiče mnohem raději nechají děti potrestat takovým způsobem, který není fyzickým trestem, ale dítě bude nuceno si zapamatovat, jak se má správně chovat.

Děti potřebují mantinely

I když si to my rodičové často nechceme připouštět, děláme spousty chyb ve výchově. Největší a nejmodernější chybou je, že děti vystavujeme obrovskému tlaku tím, že jim nenastavujeme dostatečně jasné hranice. Spousta zdrojů uvádí, že děti jsou zmatené, protože jim rodiče ze své pohodlnosti právě hranice nenastavují a dítě se pak dožaduje dalších a dalších reakcí na své zlobení. Částečně je to pohodlnost rodičů, částečně snaha o odklon od výchovy svých rodičů, kterou praktikovali na nás a částečně je to samozřejmě nedostatek času.

Ne-výchova jako moderní styl výchovy

Často se nyní zaměňuje styl výchova ne-výchovou za opravdu nevychovávání dětí. Určitě se shodneme všichni na tom, že bít děti je úplně zbytečné. Na druhou stranu je nevychovávat zcela, je velmi nebezpečné. Ať chceme nebo nechceme, žijeme v určitém systému, který se během následujících padesáti let určitě nerozpadne a naše děti do něj budou muset patřit také. Nevychované děti, které si již nyní myslí, že jim patří svět, a že mohou cokoli to budou mít jednou těžké.