Často slýcháváme, ať si žijeme život po svém a na nikoho se neohlížíme. Ale jak se k tomu postavit, když na druhou stranu také odevšud slyšíme, jak si užít život naplno, když jsme tady jen jednou. Jsme neustále tlačeni okolním světem k rozhodnutím, které bychom možná sami za sebe nikdy neudělali. Velká otázka je otázka ohledně půjček na dovolenou. Všichni dobře víme, že zadlužit se kvůli dovolené je hloupost, užijeme si týden v ráji, abychom si pak po zbytek roku odtrhávali od úst, abychom tento týden splatili.

Ale co když bydlíte ve čtvrti, kde kolem vás všichni sousedé neustále někam jezdí, poznávají svět, básní vám o tom, jak si prostě hodlají život užít, dopřát dětem rozhled, když oni sami tu možnost v dětství neměli. No uznejte sami, je skoro nemožné nenechat se zviklat, obzvláště když máte vlastní děti, kterým to vše přece chcete dopřát, chcete, aby poznávaly svět, aby se jim ostatní děti nesmály, že letos o prázdninách zase nikde nebyly. Ano, to vše jsou důvody, které lidi nakonec přinutí zajít do banky a půjčit si peníze na dovolenou. Je těžké jim to mít za zlé a odsuzovat jejich důvody, akorát je možná dobré si uvědomit, že právě ti sousedé, naši dovolenou potom splácet nebudou. A v tomto duchu se dá poukázat prakticky na cokoli, na co si lidé peníze půjčují, na věci, které zpříjemní život, ale rozhodně nejsou nepostradatelné.

Je vám hanba, když máte před lidmi vytáhnout váš šest let starý telefon, tak si půjčíte na nový. Sousedka se vám diví, že myjete nádobí ve dřezu, že ona už by takhle rozhodně neotročila v dnešní době, najednou si připadáte jako outsider a jdete si koupit myčku na nádobí na splátky. To, co vlastně lidi nutí si brát půjčky je jejich vlastní pocit méněcennosti, proto by bylo možná lepší v první řadě zapracovat na svém vlastním sebevědomí, než se nechat uvrtat do zbytečných problémů v podobě nesmyslných dluhů a půjček.