Cest je mnoho a můžete urazit i tisíce kilometrů. My se ale nebudeme vydávat nikam moc daleko. Zůstaneme na našem území a podíváme se na oblast Moravy, která je pro pěstování vína přeci jen typická. I když i vína z Čech se zvláště v posledních letech snaží v její konkurenci obstát. A některým se to i daří.
Vinařských podoblastí na Moravě je několik. My se budeme věnovat té Mikulovské, kterou znám jako své boty. Desítky let tam jezdíme na košt. Sice stále do té samé vesnice, ale za ty roky máme dobře prozkoumané a prochozené i široké okolí.

Mikulovská podoblast je dobře známá díky filmům, které sice nepovažuji za nijak kvalitní, ale právě pro záběry Pálavy a okolí se na ně ráda dívám. Jedná se o Bobule a jejich pokračování. Právě panorama Pálavy dělá Mikulovskou oblast tak zajímavou. Večer si posedíte ve sklípku a ráno můžete vyrazit na výšlap na některou ze zřícenin, které se na Pálavě nacházejí.

Ze Sirotčího Hrádku nebo Děviček je krásný rozhled po okolí. Při výstupu nahoru se určitě trochu zapotíte. Výhodou pěšího putování po Pálavských vrších je to, že se můžete cestou zastavit v některém z otevřených vinných sklepů a okoštovat, co má místní vinař v nabídce. Bohužel v posledních letech došlo k silnému nárůstu turistů v této oblasti a hodně vinařů se snaží na tom vydělat.

Proto jsou i v ceně a kvalitě koštu značné rozdíly. Nenechte se ale otrávit jednou špatnou zkušeností, existují stále ještě poctiví a dobrosrdeční vinaři, kteří za vínem nevidí jen kšeft.
Oblast můžete velmi dobře projet i na kole, ale musíte počítat s tím, že Vás může zastavit policejní kontrola a chtít po Vás dechovou zkoušku. Bohužel se tak děje a tak moc ochutnávek cestou neriskujte. Je to ale paradox, protože bylo otevřeno několik oficiálních vinařských cyklostezek, ale asi se máte na víno jen dívat nebo k němu přivonět.