Každý, kdo si kdy chtěl počítat sám daně, které má odevzdat jako řádný občan, dříve nebo později zešílel, protože vyznat se ve vší té změti paragrafů je zkrátka nad lidské schopnosti. Popravdě zákon o dani z příjmu je tak komplikovaný, že se v něm ztrácí i ti, kteří by naopak daň měli vypočítat i ve spánku.

Nedefinován příjem

V celém zákoně o dani z příjmu není přesně definováno, co vlastně příjem jako pojem je. Samozřejmě, že paragrafy šest až deset nám dají nějaký obrázek o tom, co si vlastně jako příjem představit, máme tu však spoustu, v praxi častých, případů, kdy si hlavně daňové úřady neví rady. Například takové příjmy z neprokazatelných zdrojů a příjmy z trestné činnosti = jsou to vůbec příjmy? Mělo by se to danit? Praxe ví, ale zákon určitě teda ne.

Systematika houpacího koně

Jednou tam, podruhé zpátky. Chtíč obsáhnout všechny možné situace doslova pohltit tento zákon a stal se z něj naprosto nepoužitelný nástroj, co se týče daně. Běžný občan se v tom nevyzná, neví co má dělat a co se na něj vztahuje a to, že do celého tohoto „mixu“ bylo sto padesát krát zasaženo novelami tomu nijak nepomáhá.

Superhrubá mzda

Podivnost, kterou máme jako jediní v Evropě, tak trošku fakticky navyšuje daňové břemeno ze zákonných 15 procent na 21 procent, aniž by si toho zákon všiml. Superhrubá mzda je umělým navýšením platu po přičtení sociálního a zdravotního pojištění, které odvádí zaměstnavatel (většinou). Naprosto nepotřebný „dodatek“ daňové rovnice, který by možná ani nemusel být, to vše je superhrubá mzda, na kterou bylo napsáno nemálo hanebných článků.

Zaměstnanci si polepší, zaměstnavatelé a OSVČ zapláčou

Každá strana tak trošku utrpí i uleví, nevýhody však budou převažovat pro OSVČ, kterých se změna nejvíce dotkne, hlavně teda změna procesu výpočtu daně. Nově se také budou moci pojistné vydat jako „výdaje“ a zahrnout, dle záměru zákonodárce by to mělo pomoci, reálný dopad však bude menší zmatek.